Když je obraz málo (4/8) –
21. 06. 17
Španěl za komiksem odjel do Francie, umí i grafické romány
Alfonso Zapico se narodil v roce 1981 a pochází z vesničky Blimea v Asturii ve Španělsku. Vystudoval kresbu a design na univerzitě v Oviedu, na stipendium vyrazil do francouzského města Angoulême, kde i dlouhodoběji zakotvil, protože ve Francii se komiksovému průmyslu daří lépe než ve Španělsku.
Zapico tvoří grafické romány, se kterými uspěl na trhu. Okouzlil Španělsko první knihou Café Budapest (2008). V titulech Dublinés [Dubliňan] (2011) a La ruta de Joyce [Po stopách Joyce] (2012) se inspiroval zajímavou osobností spisovatele a cestovatele Jamese Joyce.
Děj jeho zatím posledních dvou grafických románů La balada del norte [Severská balada] (2015) a La balada del norte II (2017) se vztahuje ke španělské historii a hornictví v Asturii. Prozatím žádný nebyl přeložen do češtiny.
|
„Mnoho Čechů pocházejících z Moravy přijelo do Asturie za prací v uhelných dolech. Když jsem byl mladší, vídal jsem je ve vesnici. Byli vysocí a hubení, se světlýma očima. Téměř všichni nosili knírek. Vůbec se nepodobali Karlu Poborskému. Vypadali spíš jako zpěváci country.“
|
„Ačkoliv jsou kresby podstatné, nechávám si je na konec. Víc se soustředím na text, jsem scénárista, neustále s sebou nosím několik zápisníků a kdekoliv jsem – doma, na cestě nebo v kavárně – dělám si detailní poznámky všeho, co mě napadne nebo zaujme,“ prohlásil Zapico na besedě po čtení.
Pro MAČ vytvořil originální text věnovaný evropským městům, která na Měsíci autorského čtení navštívil - tedy Brnu, Ostravě, Košicím, Wroclavi a Lvovu. Nazval to Deník budoucího cestovatele. Přiznal, že Španělé mají o zemích střední Evropy velmi matnou představu: „Nedokážeme je umístit přesně na mapu, víme jen, že máte dobré pivo a fotbalisty,“ poznamenal.
„Rozhodl jsem se vyprávět o všem, co neznám,“ četl a odhaloval skromné znalosti, které se skládaly do pestrobarevné mozaiky. Text doplnil propracovanými černobílými kresbami oplývajícími obdivuhodnými architektonickými detaily. Tahy jeho kreseb také naznačily smysl pro humor. Diváci je mohli sledovat v projekci na plátně.
