Karol Sidon: „Víra a věrnost se dokazují skutky.“
Umění a víra představují sepětí lidskosti, nejpevnější brnění bytí a často jediné východisko. Přesto není vše tak vážné, jak se na první pohled zdá. Vrchní zemský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident i exulant Karol Sidon to umí skvěle vystihnout.
Jako jedna z velkých osobností MAČe roku 2003 učinil z autorského čtení setkání nad židovstvím a vírou, ale i skvělou a neopakovatelnou besedu, v níž dostali velký prostor i posluchači.
Začal příběhem – v terezínském ghettu objeveném chlívku, který uvězněným sloužil jako snad ta nejmenší synagoga v pohnutých dějinách. „Chrám v malém. Umožnil trýzněným hledět k Jeruzalému i skrze jejich mučitele,“ zdůraznil Sidon.
„Kdybych byl Sváťa Karásek, tak bych to zpíval,“ uvedl krátké čtení svých překladů z hebrejštiny. „Česká republika je na židovské památky velmi bohatá,“ připomněl také návštěvníkům brněnského MAČe.
Už zkraje nového tisíciletí Sidon prohlédl ten nejúžasnější nešvar současnosti. „Segregace víry na konzum,“ poznamenal. „Víra je i v češtině věrnost, a to je něco jiného. Víra a věrnost se dokazuje skutky.“
Upozornil, že navzdory kráse a jisté zkratkovitosti jsou židovské texty, nejen ty posvátné, matoucí, neboť „židovství není poezie romantismus“. Narazil rovněž na vnímání Boha. „Lidem se zdá, že Bůh mlčí, ale on jedná. A proto jsou nadějí právě rozum a paměť.“ Věřícím prostě nezbývá než přijmout fakt, že „mír“ se občas na světě prostě nedělá správně. „Někdy je to zapotřebí – sami musíme pochopit, že to nejde – nečekat a nežádat to jen po Bohu,“ řekl Sidon.
„Pohleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo,“ stojí v Bibli a posluchači se na to Sidona zeptali. „Bůh nechá probouzet zlo – had se připlazí ke stromu v ráji. Když chce někdo páchat zlo, Bůh ho netrestá. Jde totiž o poznání. Člověk totiž musí nejprve zlo poznat, aby se mu mohl vyhnout. Opakem je odsouvat zlo stranou, protože se stane, že se nakonec provalí.“
CITÁT: „Každý byl jen Žid a už neviděl, k čemu je to dobré. Několik generací Židů bez toho vědomí žilo. Když musí někdo trpět, je třeba vědět proč.“
