doporučujeme
Novinka 13 –
30. 10. 18

Kdybych se nazval lidumilem, musel bych se před sebou stydět

Pavel Zajíc se narodil v roce 1988 v Dačicích. Vystudoval uměnovědná studia FF MUNI v Brně, kde nyní i žije. Vydal sbírku Ona místa (2013), je redaktorem literární revue Weles.

Publikoval poezii v řadě českých literárních časopisů a v ročence Nejlepší české básně 2015. Zpívá bas v mužském sboru Láska opravdivá.

V říjnu roku 2012 se stal laureátem 40. ročníku Literární soutěže Františka Halase, kde zároveň získal Zvláštní cenu Klementa Bochořáka spočívající ve vydání básnické sbírky Ona místa. S Markétou Hájkovou tvoří performačně-uměleckou skupinu Les o sovách.

Nakladatelství Větrné mlýny v září vydalo jeho sbírku Peníze. A na festivale Měsíc autorského čtení vystupoval za jihomoravský tým v pořadu Ostravský přírodopis and hosté z jihu v červenci 2016. „Tři plus tři básníci. Petr Hruška, Ivan Motýl a Jakub Chrobák z Ostravy. Vít Slíva, Zdeněk Volf a Pavel Zajíc z Brna,“ avizovali večer pořadatelé literárního maratonu.
 
Druhá sbírka Pavla Zajíce je tedy na světě. „Nastává to šťastné období neuvěřitelně přehnané sebeprezentace na sociálních sítích s kterou můžeš nesouhlasit, ale to je tak vše. Promiň,“ uvedl ji na svém Facebooku autor.

Pro Artikl v roce 2016 napsal. „...v dnešní době není jednoduché pracovat obratně s reálnými náklady, nevyhnutelnost velkého evropského konfliktu to samozřejmě může ovlivnit, ale já jsem optimista, je to tak, jsem věčný optimista… kdybych se nazval lidumilem, musel bych se před sebou stydět, ne, to na mě nesedí...“