Murathan Mungan: Každá msta má svůj soudný den
Murathan Mungan
17. 07. – 19:00 – Brno
18. 07. – 20:30 – Wrocław
19. 07. – 19:00 – Ostrava
20. 07. – 19:00 – Košice
21. 07. – 20:30 – Lvov
Básník, dramatik, prozaik, scenárista, jeden z nejčtenějších tureckých autorů současnosti, mj. také neoficiální mluvčí LGBT komunity v Turecku. Narodil se v roce 1955 v Istanbulu, na Ankarské univerzitě absolvoval divadelní vědu, poté působil v divadlech v Ankaře a Istanbulu. V pětadvaceti letech vydal svoji prvotinu, básnickou sbírku Osmanlıya Dair Hikayat (Příběhy o Osmanech), která jej doslova přes noc vystřelila ke hvězdám. Od té doby publikoval na třicet dalších knih poezie i prózy. Je autorem několika divadelních her; dvě z nich, Mahmud ile Yezida (Mahmud a Yezida) a Taziye (Soustrast), jsou vůbec nejhranějšími dramaty moderního tureckého divadla. Jeho povídkové sbírky, jako např. Üç Aynalı Kırk Oda (Čtyřicet pokojů se třemi zrcadly), se řadí k tomu nejlepšímu, co současná turecká literatura nabízí. „Vztahy mezi jazykem a myšlením a jazykem a skutečností lze nahlížet různě. Když mluvíme o jazyku, musíme rozlišovat jazyk ulice, jazyk všedního dne, jazyk diskurzu, rodný jazyk, cizí jazyk a tak dále. Jazyk, který používám při psaní já, je jazykem literatury,“ říká spisovatel, který je právem považován za virtuosa slova.
David Zábranský
17. 07. – 20:30 – Brno
20. 07. – 20:30 – Ostrava
Narozen 1977 v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově. Pracoval jako právník a šéfredaktor portálu CzechLit. Vydal šest próz: Slabost pro každou jinou pláž (2006), Šternův pokus milovat (2008), Kus umělce (2010), Edita Farkaš (2011), Martin Juhás čili Československo (2015) a Za Alpami (2017). Podílel se na kolektivní detektivce Šest nevinných (2015), napsal hry pro rozhlas (Hudba! Konečně!, 2010) a divadlo (Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, 2016). „Pupek světa neexistuje,“ řekl Parlamentním listům.
Petra Dvořáková
17. 07. – 19:00 – Wrocław
18. 07. – 20:30 – Ostrava
19. 07. – 18:00 – Košice
20. 07. – 19:00 – Lvov
Narozena 1977 ve Velkém Meziříčí. Vystudovala střední zdravotnickou školu a filozofii na Masarykově univerzitě v Brně. Čtyři roky strávila v klášteře, pracovala jako zdravotní sestra, dnes spisovatelka, publicistka, scenáristka. Vydala sedm knih, naposledy Sítě (2016), Každý má svou lajnu (2017) a Dědina (2018). „Jsem přesvědčená, že můj život je šťastný a žiju ho ráda,“ říká. „I když v něm byly tak těžké věci. Protože i když vás tyhle zkušenosti lámou, pořád vám zůstává volba: buď zbytek života pronaříkáte, jaké nespravedlnosti se vám staly a proč právě vám, nebo jednoduše vezmete karty, které vám zůstaly, a pokusíte se s nimi hrát dál.“
Murat Özyaşar
17. 07. – 20:30 – Wrocław
18. 07. – 19:00 – Ostrava
19. 07. – 19:00 – Košice
20. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaik, rodák z kurdské metropole Diyarbakıru. Narodil se roku 1979, vystudoval turecký jazyk a literaturu na pedagogické fakultě Tigridské univerzity a deset let působil jako učitel na diyarbakırských předměstích. Se studenty vydával časopis Hışt Hışt. Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 2016 byl v rámci následných rozsáhlých čistek zbaven učitelského místa a vězněn. Své povídky publikuje v předních tureckých literárních časopisech Varlık (Přítomnost) či Kitap-lık (Knih-ovna). Jeho knižní debut, Ayna Çarpması (Otřes zrcadla), mu vynesl obě nejprestižnější turecké literární ceny: Cenu Yunuse Nadiho a Cenu Halduna Tanera. Jeho druhá kniha se jmenuje Sarı Kahkaha (Žlutý chechot).
Necla Kelek
17. 07. – 19:00 – Ostrava
18. 07. – 19:00 – Košice
19. 07. – 20:30 – Lvov
Německá socioložka tureckého původu, tvrdá a neohrožená kritička islamismu, bojovnice za ženská práva. Narodila se roku 1957 v Istanbulu, v deseti letech přišla z tradiční anatolské vísky do Německa. Dětství strávila zavřená v bytě podle přísných zvyků anatolské morálky. Osvobodilo ji až zmizení násilnického otce, pak učení – a její nos! „Kdybys byla hezčí, nemusela bys studovat. Byla bys vdaná jako tvoje sestra,“ opakovala jí neustále její matka. Necla Kelek svůj výrazný nos miluje. Ve svém díle zpracovává především téma „muslimské paralelní společností v Německu“. V bestselleru Die fremde Braut (Cizí nevěsta) analyzovala osudy tureckých žen v Německu a praktiku „importu“ nevěst a ženichů z Turecka. Kniha získala prestižní Cenu sourozenců Schollových. Vliv tradic a islámu na integraci Turků do německé společnosti zkoumá i v knihách Die verlorenen Söhne (Ztracení synové) a Chaos der Kulturen: Die Debatte um Islam und Integration (Chaos kultur: Debata kolem islámu a integrace).
Paweł Sołtys
17. 07. – 20:30 – Ostrava
18. 07. – 18:00 – Košice
19. 07. – 19:00 – Lvov
Ročník 1978. Zpěvák, písňový textař a autor hudby. Pod pseudonymem Pablopavo vydal více než desítku alb. Nositel ocenění „Paszport Polityki“ v kategorii populární hudby (2014). Studoval rusistiku, studium však nedokončil. Jeho povídky vycházely v literárních časopisech Lampa, Rita Baum a Studium. Jeho prozaický debut Mikrotyki získal Literární cenu Marka Nowakowského a nominace na tři další prestižní ocenění (Paszporty Polityki, Nagroda Literacka Gdynia, „Nike”). „Jsou to nesmírně zhuštěné povídky, ozdobené tak obrovským množstvím opojných paralel a metafor, že je člověk musí číst velmi ostražitě a ukájet se při tom Sołtysovou bohatou jazykovou obrazotvorností,“ píše Krzysztof Varga.
Silvester Lavrík
17. 07. – 18:00 – Košice
18. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1964 ve Spišském Štiavniku. Vystudoval divadelní režii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Pracoval jako divadelní a rozhlasový režisér, umělecký šéf Městského divadla Zlín a šéfredaktor Rádia Devín; dnes projektový manažer Rádia Litera a Rádia Klasika. Vydal na deset divadelních her (Hry, 2007) a osm knih prózy, naposledy Zu (2011), Naivné modlitby (2013) a Nedeľné šachy s Tisom (2016). „Pri mnohorozmernej osobnosti Silvestra Lavríka sa nedá jednoznačne určiť, či sa prejavuje viac ako dramatik, divadelník, prozaik, publicista alebo ako komentátor kultúrneho diania či esejista,“ napsal Peter Valček.
Saygın Ersin
17. 07. – 19:00 – Košice
18. 07. – 20:30 – Lvov
Mistr fantasy a detektivních příběhů, narozen 1975 v Manise v západní Anatolii. Studoval sociologii v Ankaře, živil se jako novinář, nyní je spisovatelem a scenáristou na volné noze; žije v Izmiru. Krom románového cyklu Yedi Kartal Efsaneleri (Legendy sedmi orlů) publikoval soubor detektivních povídek Emekli Polisler Lokali (Lokál penzionovaných policajtů) a zdařilý a čtenářsky úspěšný historický román Pir-i Lezzet (Mistr kuchař), v němž líčí příběh geniálního kuchaře s „absolutní chutí“, který dobude slovutnou kuchyni v sultánově paláci Topkapı a pozmění osudy osmanské říše na sklonku 16. století.
Daniel Majling
17. 07. – 19:00 – Lvov
Narozen 1980 v Revúci. Vystudoval dramaturgii na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě. Pracuje jako dramaturg Slovenského národného divadla. Vydal komiksové album Rudo (2015) a soubor povídek Ruzká klazika (2017). „K ruskej klasike mám silný vztah,“ říká. „Neviem povedať, či silnejší ako k francúzskej alebo anglickej, ale rozhodne silný. Nie celkom jednoznačný. Niektoré veci ma na nej veľmi priťahujú […], iné doslova fascinujú […] a niektoré veci aj rozčuľujú […]. Každopádne, emócie, znepokojenie a podnety na rozmýšľanie, ktoré pri čítaní ruskej klasiky prežívam, sú inšpiratívne.
Efe Duyan
17. 07. – 20:30 – Lvov
Básník, editor, architekt, narozen 1981 v Istanbulu, studoval architekturu a filozofii, přednáší dějiny architektury na istanbulské Univerzitě krásných umění Mimara Sinana. Vydal tři básnické sbírky: Sıkça Sorulan Sorular (Často kladené otázky), Tek Şiirlik Aşklar (Lásky na jednu báseň) a Takas (Výměna). Publikoval literárněvědnou studii o Nazımu Hikmetovi, nejvýraznějším představiteli turecké literární moderny. Působil jako editor v časopisech Nikbinlik (Optimismus) a Sanat Cephesi (Umělecká fronta), nyní je redaktorem časopisu Çevrimdışı İstanbul (Istanbul offline). O básnické tvorbě říká: „Jsem proti tomu, aby se z poezie dělala posvátná kráva. Někdy bývá vnímána jako cosi nedotknutelného, co má ve srovnání s jinými způsoby psaní zcela odlišnou podstatu. Z mého velmi osobního pohledu je poezie jeden z možných způsobů, jak vyjádřit sebe sama.“
