Pelin Özer: Jsi tak ošklivý, tak moc tě miluji
Pelin Özer
20. 07. – 19:00 – Brno
21. 07. – 20:30 – Wrocław
22. 07. – 19:00 – Ostrava
23. 07. – 19:00 – Košice
24. 07. – 20:30 – Lvov
Básnířka, prozaička, esejistka, narozena 1972. Na Istanbulské univerzitě vystudovala žurnalistiku, jako novinářka pracovala pro několik nakladatelských domů, od roku 2003 je spisovatelkou na volné noze. Publikuje eseje, recenze, cestopisné reportáže a jiné články napříč tureckými médii, vydala román 17 Haziran (17. červen). Nejvíce se ovšem věnuje poezii. Čtenáře okouzlila obzvláště jako autorka haiku, na dvě stě z nich shrnula ve sbírce Cam Kulübeler (Skleněné chatrče) a posbírala za ně nespočet uznání po celé zemi, mj. získala Zvláštní cenu poroty na prestižním Bosporském knižním festivalu. Další svoji básnickou tvorbu publikovala např. v knize Atlasın Bir Ucunda (Na kraji atlasu).
Victoria Amelina
20. 07. – 20:30 – Brno
21. 07. – 19:00 – Wrocław
2. 07. – 20:30 – Ostrava
23. 07. – 18:00 – Košice
24. 07. – 19:00 – Львів
Prozaička, autorka dvou úspěšných románů a dětské knihy. Narodila se roku 1986 ve Lvově, ve 14 letech společně s rodinou emigrovala do Kanady, pak se ale vrátila na Ukrajinu. Absolvovala magisterské studium v oboru informačních technologií, a jak sama říká, prožila „cizích třináct let“ budováním kariéry v nadnárodním hi-tech byznysu. Od roku 2015, po vydání první knihy Синдром листопаду, або Homo Compatiens (Syndrom listopadu aneb Homo Compatiens), se věnuje pouze literatuře. Její debutový román vychází z událostí Majdanu a předmluvu k němu napsal známý spisovatel a publicista Jurij Izdryk. Kniha se dočkala literárních ocenění, vřelého přijetí kritikou i překladů do několika cizích jazyků. V roce 2016 vydala Amelina půvabnou knihu pro děti s názvem Хтось, або водяне серце (Někdo aneb Vodní srdce) a následujícího roku fantastický román Дім для Дома (Dům pro Doma) o rodině sovětského plukovníka, žijící ve Lvově 90. let přímo v domě, ve kterém vyrůstal spisovatel Stanisław Lem. Román si vysloužil nominaci na prestižní literární cenu LitAkcent 2017 v kategorii próza.
Dmytro Łazutkin
20. 07. – 19:00 – Wrocław
21. 07. – 20:30 – Ostrava
22. 07. – 18:00 – Košice
23. 07. – 19:00 – Львів
Básník, novinář a sportovní komentátorse narodil v roce 1978 v Kyjevě. Původní profesí je hutní inženýr. Vydal sedm básnických sbírek v ukrajinštině a jednu v ruštině. Je držitelem několika literárních cen. Zajímavostí je, že je mistrem Ukrajiny v kozáckém souboji, nositelem černého pásku v kempo-karate a bronzovým medailistou Světového poháru v kick-džitsu. Jako televizní novinář moderoval pořady „Ve světě soubojů“, „Orugby“, „Mužský klub“ na První národní stanici, komentoval olympijské hry v Pekingu, Vancouveru a v Londýně, dodnes uvádí boxerské zápasy na stanici „Inter“. Je autorem básně Requiem, která se v hudební úpravě Ally Zahajkevyč stala součástí oratoria „S námi Bůh“ režiséra Serhija Proskurni. Toto oratorium, věnované vojákům, kteří válčí na východě Ukrajiny, bylo uvedeno na Sofijivském náměstí během oslav 23. výročí ukrajinské nezávislosti.
Özgür Mumcu
20. 07. – 20:30 – Wrocław
21. 07. – 19:00 – Ostrava
22. 07. – 19:00 – Košice
23. 07. – 20:30 – Lvov
Spisovatel a novinář, jeden z nejvýraznějších kritiků nedemokratických praktik v současném Turecku. Narodil se v roce 1977, je synem slavného novináře Uğura Mumcu, který byl v roce 1993 zavražděn. Özgür studoval na Sorbonně mezinárodní právo, vyučuje na právnické fakultě Galatasarayské univerzity v Istanbulu. Pracoval pro opoziční deníky Birgün (Den), Radikal a především Cumhuriyet (Republika), který zastupuje levicovou opozici v Turecku. Za novinářskou činnost získal prestižní uznání Right Livelihood Award. Je autorem knihy Barış Makinesi (Stroj na mír), fantasticko-utopického románu o vynálezu, který má planetě
Haydar Karataş
20. 07. – 19:00 – Ostrava
21. 07. – 19:00 – Košice
22. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaik a politický aktivista, narozen 1973 v kurdské vesnici v provincii Tunceli (do roku 1936 Dersim). Doma rodina mluvila jazykem zazaki, turecky se naučil až na základní škole. V devatenácti letech byl za svou politickou činnost i kritické texty zatčen a strávil přes deset let za mřížemi. Ve vězeňské cele napsal román Gece Kelebegi (Noční motýl), který čerpá ze vzpomínek jeho matky a babičky na kurdské povstání v Dersimu, ale text mu byl zabaven a knihu po paměti zrekonstruoval až po svém propuštění o několik let později. V současnosti žije v exilu ve Švýcarsku. Nejznámější je jeho románový cyklus o brutálním potlačení dersimských bouří v roce 1938, z něhož dosud vyšly dva díly: už zmíněný Gece Kelebegi a On Iki Dagin Sirri. Bir Göz Aglarken (Tajemství dvanácti hor. Když oko pláče). V současnosti pracuje na třetím díle.
David Zábranský
20. 07. pátek – 20:30 – Ostrava
Narozen 1977 v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově. Pracoval jako právník a šéfredaktor portálu CzechLit. Vydal šest próz: Slabost pro každou jinou pláž (2006), Šternův pokus milovat (2008), Kus umělce (2010), Edita Farkaš (2011), Martin Juhás čili Československo (2015) a Za Alpami (2017). Podílel se na kolektivní detektivce Šest nevinných (2015), napsal hry pro rozhlas (Hudba! Konečně!, 2010) a divadlo (Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, 2016). „Pupek světa neexistuje,“ řekl Parlamentním listům.
Stanislav Rakús
20. 07. – 18:00 – Košice
Narozen 1940 v Šúrovcích. Vystudoval slovenštinu a ruštinu na Vysoké škole pedagogické v Prešově. Od konce 60. let působí na Filozofické fakultě Prešovské univerzity. Věnuje se literární vědě (zejména moderní slovenské próze) a próze (mj. Žobráci, 1976; Nenapísaný román, 2004; Telegram, 2009; Fáza uvoľnenia, 2013). „Vyhovuje mi kombinácia práce učiteľa, literárneho vedca a spisovateľa už aj preto, že čisté písanie, kabinetná práca bez pravidelného kontaktu s ľuďmi a živou skutočnosťou zužuje šírku a bohatosť empirických látkových podnetov,“ říká.
Murathan Mungan
20. 07. – 19:00 – Košice
21. 07. – 20:30 – Lvov
Básník, dramatik, prozaik, scenárista, jeden z nejčtenějších tureckých autorů současnosti, mj. také neoficiální mluvčí LGBT komunity v Turecku. Narodil se v roce 1955 v Istanbulu, na Ankarské univerzitě absolvoval divadelní vědu, poté působil v divadlech v Ankaře a Istanbulu. V pětadvaceti letech vydal svoji prvotinu, básnickou sbírku Osmanliya Dair Hikayat (Příběhy o Osmanech), která jej doslova přes noc vystřelila ke hvězdám. Od té doby publikoval na třicet dalších knih poezie i prózy. Je autorem několika divadelních her; dvě z nich, Mahmud ile Yezida (Mahmud a Yezida) a Taziye (Soustrast), jsou vůbec nejhranějšími dramaty moderního tureckého divadla. Jeho povídkové sbírky, jako např. Üç Aynali Kirk Oda (Čtyřicet pokojů se třemi zrcadly), se řadí k tomu nejlepšímu, co současná turecká literatura nabízí. „Vztahy mezi jazykem a myšlením a jazykem a skutečností lze nahlížet různě. Když mluvíme o jazyku, musíme rozlišovat jazyk ulice, jazyk všedního dne, jazyk diskurzu, rodný jazyk, cizí jazyk a tak dále. Jazyk, který používám při psaní já, je jazykem literatury,“ říká spisovatel, který je právem považován za virtuosa slova.
Petra Dvořáková
20. 07. – 19:00 – Lvov
Narozena 1977 ve Velkém Meziříčí. Vystudovala střední zdravotnickou školu a filozofii na Masarykově univerzitě v Brně. Čtyři roky strávila v klášteře, pracovala jako zdravotní sestra, dnes spisovatelka, publicistka, scenáristka. Vydala sedm knih, naposledy Sítě (2016), Každý má svou lajnu (2017) a Dědina (2018). „Jsem přesvědčená, že můj život je šťastný a žiju ho ráda,“ říká. „I když v něm byly tak těžké věci. Protože i když vás tyhle zkušenosti lámou, pořád vám zůstává volba: buď zbytek života pronaříkáte, jaké nespravedlnosti se vám staly a proč právě vám, nebo jednoduše vezmete karty, které vám zůstaly, a pokusíte se s nimi hrát dál.“
Murat Özyaşar
20. 07. – 20:30 – Lvov
Prozaik, rodák z kurdské metropole Diyarbakiru. Narodil se roku 1979, vystudoval turecký jazyk a literaturu na pedagogické fakultě Tigridské univerzity a deset let působil jako učitel na diyarbakirských předměstích. Se studenty vydával časopis Hişt Hişt. Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v roce 2016 byl v rámci následných rozsáhlých čistek zbaven učitelského místa a vězněn. Své povídky publikuje v předních tureckých literárních časopisech Varlik (Přítomnost) či Kitap-lik (Knih-ovna). Jeho knižní debut, Ayna Çarpmasi (Otřes zrcadla), mu vynesl obě nejprestižnější turecké literární ceny: Cenu Yunuse Nadiho a Cenu Halduna Tanera. Jeho druhá kniha se jmenuje Sari Kahkaha (Žlutý chechot).
