Minařík k Haklovi: „Na MAČi už jsi byl...“ Hakl však tvrdil: „Nebyl.“ Diváci zjistili, že byl

Emil Hakl je Jan Beneš, básník a prozaik, který v roce 2013 získal za knihu Skutečná událost ocenění Magnesia Litera za nejlepší prózu. Román rozehrává jedno nenápadné rande, přátelství, ale i sociální téma jako exekuce a touha po pomstě.

Jeho výstupu na MAČi v roce 2013 předcházela úsměvná přestřelka, protože Petr Minařík spisovateli tvrdil, že na festivale už četl a v úvodu divákům popsal, jak bylo těžké autora do Brna přivést, protože odmítal několik pozvání. „Nebyla to nechuť, spíše lenost. A to, že bych na festivale četl, si opravdu nepamatuji,“ uvedl tehdy Hakl. V debatě pak jeden posluchač Haklovi připomněl, že četl jako autor Měsíce autorského čtení v brněnském HaDivadle někdy v roce 2003 nebo 2004.

Hakl vystudoval konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu v letech 1987 až 1991, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Pracoval různě a porůznu, jako aranžér, knihovník, strojník, zvukař, reklamní textař, literární redaktor, novinář a časopisecký editor. Nyní je na volné noze.

V 80. letech se věnoval psaní veršů, dramatizaci knižních předloh. V roce 1988 založil volné literární sdružení Moderní analfabet, se kterým později spolupracovala řada autorů, divadelníků a hudebníků. Prózu začal psát v roce 1998. Publikoval v řadě sborníků a knižních výborů (Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Francie, Velká Británie).

Také novela O rodičích a dětech byla oceněna cenou Magnesia Litera 2003, přeložena do několika jazyků a Vladimír Michálek podle ní natočil celovečerní film, který měl svou premiéru v roce 2008. V roce 2010 získal Cenu Josefa Škvoreckého za Pravidla směšného chování.

Hakl v Brně přečetl povídku Vzácná paní, která byla nová, leč popisovala časy dávno minulé. „Dopsal jsme ji předevčírem. Dost autorů to rádo dělá, že předhazuje divákům nehotové texty a pak čeká na jejich reakce,“ prozradil Hakl v diskusi po čtení.

„Četl jsem všechny knihy o Ferdovi Mravencovi a nedávno jsme si řekl, že bych se měl zbavit závislosti na Ferdovi Mravencovi. Sebral jsem ty knížky a odnesl jsem je z bytu. Vrátil jsem se domů, uvařil jsem si kafe a hned jsem si řekl, že jsem to přehnal, ale knížky, co jsem odnesl, jsem venku už nenašel.“

A jaká je jeho tvorba. Rozhodně nevtíravá: "Pomalu žvýkám tablety. Nic se neděje. Dostanu chuť na kafe, to je vše. Dopíjím patnáct hrnků. V každém půl hltu studeného přeslazeného moku. Otvírám lednici – prázdná. Vypravím se do marketu doplnit zásoby...“ ( citát ze Skutečné události).