Lenka Reinerová, poslední mohykán slavné pražské německé literární scény

27. června 2008 zemřela v Praze spisovatelka, překladatelka a novinářka Lenka Reinerová. Poslední pamětnice i tvůrkyně slavné pražské německé literatury, nositelka odkazu Rainer Maria Rilkeho, Gustava Meyrinka, Maxe Broda, Franze Kafky, Franze Werfela, Egona Erwina Kische....

Na Měsíci autorského čtení v Brně se představila v roce 2003. Tato výjimečná osobnost, česká, německy píšící autorka, pamětnice překotných časů konce republiky a začátku 2. světové války, novinářka dramatického osudu i života, představovala dámu, které se setkala, nebo poznala takřka celou elitu předválečného Československa.

K novinařině, kterou Reinerová vždy považovala za svou hlavní profesi, se dostala více méně náhodou, přiznala divákům MAČe, kterým četla z knihy Kavárna nad Prahou. Přítomné častovala vzpomínkami na slavné osobnosti tehdejšího světa: Egona Erwina Kische i Fredy Kahlo, ale i svými zážitky z vězení, neboť se v něm ocitla v Paříži a poté v 50. letech v bolševickém Československu. 

Reinerová psala silně autobiograficky ladné prózy. „Chtěla jsme se z mnohých prožitých traumat vypsat,“ líčila v Brně. Po revoluci v roce 1989 se opět silně zapojila do veřejného života a přispívala do předních deníků. Navzdory životu v exilu a vězení se nikdy nevzdala humoru, byť se musela se řadou životních situací vyrovnávat.

„Je zapotřebí o těch věcech psát nebo mluvit, dát je do toho historického kontextu. Je naší povinností stát se svědky času,“ popsala svou snahu popisovat dramatické dějiny Evropy, ale i nesmyslnost totality, předválečné i poválečné křivdy, které zažila Reinerová často i na vlastní kůži.