Hrymyč: Věříme, že Ukrajina bude stejně jako Morava součástí Evropy

Ukrajinská spisovatelka, folkloristka a etnografka Maryna Hrymyč se narodila v roce 1961 v Kyjevě. Vystudovala slavistiku. Věnuje se ukrajinistice a etnologii, kromě toho píše a je ředitelkou nakladatelství Duliby.

Popularitu si získala kolektivním literárním projektem Ljuba Klymenko, pod jejímž jménem vydává „s humorem napsané milostné nebo erotické romány“. Mezi nejúspěšnější patří Slušná lvovská panička (2005) a Velký sex v malých Pidhuljajivcích (2006).

Díky zdařilému zapracování prvků ukrajinského erotického folklóru a hravé travestie ho nazvali dokonce „postmoderním literárním experimentem“ (Ksenija Vladymyrova).

„V Brně už jsem byla kdysi dávno na studentské stavbě mládeže. Už si nepamatuji, co jsme tehdy stavěli, ale asi to moc nepřispělo architektuře Brna,“ poznamenala na začátku čtení v roce 2015.

„Audusta již nebavilo požduchovat se s ní v posteli ve svém zatraceném mikroskopickém pokojíku s výhledem na hřbitov. Mezi tyto čtyři stěny se přestěhoval ze své bohémské mansardy v centru Paříže... Jediným způsobem, jak se zbavit aspoň části dluhu, bylo periodicky se s ní mordovat v posteli a jednou za čas jí věnovat nějaký grafomanský opus,“ četla autorka v Brně.

V debatě po čtení odpovídala prozaička, jak se dnes daří cizincům na Ukrajině. „Několik dobrých věcí jsme udělali, včetně několika dobrých revolucí. Získali jsem si i pozornost světa, ale je před námi hodně práce, protože Ukrajina je hodně zkorumpovaná, ale věříme, že budeme stejně jako Morava součást Evropy,“ odpověděla spisovatelka.

Maryna Hrymyč pracovala v Kanadě na tématu ukrajinské diaspory. V letech 2009 a 2010 přenesla své výzkumy i mezi brazilské Ukrajince, kterým věnovala knihu Branzolija (Podorožni zapysky). Soustředila se v ní na tradiční centra Ukrajinců v Brazílii: jejich hlavní město Prudentopolis i lokalitu Curitiba. Kromě toho zkoumala poměry v menších venkovských obcích, označovaných termínem kolonie.