Vlci, kteří jsou zvyklí na maso, se nespokojí s kousky chleba, aby se dostalo na všechny lidi

Atlet, politik, spisovatel a také zpívající kněz. Všechny tyto osobnosti na Ukrajině spojuje jediné jméno: Oleksandr Klymenko.

Ale zůstaneme na Měsíci autorského čtení a u ukrajinského spisovatele, básníka, esejisty, literárního kritika a hudebníka i laureáta řady literárních cen čili dvojdomého umělce. „V mém chápaní tvorby je to proces nedělitelný, a proto mírumilovný. Pouze prostřednictvím postupné práce, která je úměrná oblastem mého profesionálního zájmu, je možné realizovat tvůrčí myšlenky: hudební a literární. Samozřejmě, tyto poměry jsou individuální a závisí na čase, okolnostech, a co je nejdůležitější – na vážnosti porozumění,“ přiblížil své zájmy v jednom z rozhovorů.

Klymenko rád upravuje tradiční způsoby uměleckého vyjádření, studuje různé literární školy a hledá si pro sebe svou vlastní uměleckou formu. Zároveň popisuje i dobu, v níž žije. „Politikům není nic svaté. Zdá se, že jsme zapomněli, že vlci, kteří jsou zvyklí na maso, se nespokojí s kousky chleba, aby se dostalo na všechny lidi,“ pronesl například.

Vladimir Bazylevsky v předmluvě jedné z jeho knih napsal: „Literární kritické eseje a rozhovory s Oleksandrem Klymenkem poskytují jídlo pro pochopení dnešní i budoucí literatury.“

Oleksandr Klymenko se narodil 26. dubna 1970 v Korostyševě v Žytomyrské oblasti. Pochází z učitelské rodiny. Vydal knihu i stejnojmenný vinyl Supraphon (2006), román Korostyševský Platonov (2010), sbírku literární kritiky a rozhovorů Od ne-začátku do ne-konce (2013).

Snaží se čtenáři zprostředkovat iluzornost existence, pro jeho prózu je podle kritika Jevhena Barana příznačné „využití kompozičního postupu umělecké mozaiky, touha zachytit v konkrétním okamžiku“. „Jeho slzy tekly
jako čistá řeka. Něha mu svítila ze studených očí, jako by se díval do velikého slunce a nemohl se vynadívat...“