Pjatro Vasjučenka: Rozhodl jsem se, že vám přečtu pohádky...

„Jsem autorem šestnácti knih, mezi kterými jsou prózy, povídky, pohádky, eseje a kritická díla. Do češtiny jsou přeložené povídky i pohádky. Povídky by byly dlouhé, eseje také, tak jsem se rozhodl, že vám přečtu pohádky...“ spustil na MAČi v Brně Pjatro Vasjučenka.

„Hájek, lán, pastvina, krávy, prasata, ptactvo, všechno přišlo vniveč pro tu jejich nezřízenou chuť k jídlu,“ zaznělo v pohádce Hlad je špatný pán. 

Pjatro Vasjučenka (Пятро Васючэнка) se narodil v Polocku. Absolvoval Fakultu žurnalistiky v Minsku a obhájil disertaci na Ústavu literatury Akademie věd. Věnuje se literární kritice a literární vědě, píše hry, povídky, pohádky a eseje.

Jeho kniha pro děti od 8 do 85 let – Žili byli pánové Kublický a Záblocký – získala v roce 2004 Cenu Kruhu volných literátů jako nejlepší kniha roku.

Ukázky z jeho tvorby byly publikovány česky v Antologii běloruských povídek, sborníku Neznámé Bělorusko a v časopise Rozrazil (číslo 10, ročník 2006).

Na živobytí v ruštině...

Autor se na programu festivalu Měsíc autorského čtení objevil 16. července 2007 v Divadle Husa na provázku. Akce se odehrávala v časech, kdy bylo Lukašenkovo Bělorusko v médiích označováno za jednu z posledních evropských diktatur.

Autory tamnímu režimu nepohodlné vybíral Sjarhej Smatryčenka. „Běloruská literatura rozhodně má co nabídnout, byť je v cizině relativně neznámá. Vyvíjí se dynamicky, i když má určité potíže politického, respektive ideologického či ekonomického rázu. A protože vydat tištěnou knihu je u nás téměř nemožné, velmi populárními se v Bělorusku staly literární blogy na internetu,“ řekl tehdy brněnské MF DNES.

Ten prozradil na autora patnáctého běloruského večera v Brně (festival tehdy nabídl první čtení až 2. července – pozn. MAČ) například to, že si na život vydělával psaním na objednávku. „Významný běloruský spisovatel Pjatro Vasjučenka se mi jednou přiznal, že když potřeboval peníze, pokaždé sedl ke stolu a pod pseudonymem napsal nějaký ,ženský románʻ. A není jediným literátem, co si vydělával takovými bokovkami,“ nastínil Sjarhej Smatryčenka s tím, že v ruštině, protože ta je v Bělorusku považována za ,kulturnější jazykʻ než ,mužická běloruštinaʻ.