Čerstvě odblokovaný Mojmír aneb Kdes kurva byla...

Volné pokračování románu Biomanželka od Michala Viewegha může být jen Biomanžel. Láska je práce, bytí v tržní společnosti jí klade pouze překážky a nevěřící, letité páry jen nervózně koulí zraky, čím vším si lze ten společný život ještě zkomplikovat...

Literární hvězda, spisovatelská stálice tuzemského uměleckého „háje“ na MAČi v roce 2016 představil výpravný pohled do existence Čechů, kterým se náhle nemusí vše jen dařit. A jeho poznamenaní hrdinové už hledají pomoc v noblesních sedačkách psychoterapeutických ordinací.

„Muži jsou jen koneckonců civilizovaná zvířata... Mít rád neznamená vlastnit...“ odvaluje autor jeden takt románu za druhým. A pádí k odbočce v podobě solidní společensko-vztahové úvahy. „Větu Kdes kurva byla. Tuhle větu by se holčičky měly učit už ve škole... Větu Kdes... by se měly učit ženy a dívky po celém světě,“ diktuje spisovatel. 

Zábavný, pravdivý, top spisovatel, jehož forma vyprávět nepodléhá syndromu vyhoření. Prozaický ping-pong Viewegh častuje skvělými dialogy a obrázky ze života ve společnosti, která se snad nikdy neměla lépe.

A po čtení následovala i velmi výživná debata. A mistr i leccos prozradil. „Spisovatelé jsou od toho, aby z těch všedních historek dělali ty nevšední,“ děl Michal Viewegh. A jeho fanoušci se bavili i na téma toho, že svět jeho úspěšných a spokojených literárních mužů dodýchal.

„Láska už mě nebaví,“ shrnul třeba svůj stav přední český spisovatel. „Když jsem si užil ten život plný večírků,“ naznačil autor. „Já sám nevím, jak si pomoc. Pomáhají mi ty nejvíc banální věci, abych před depresí utekl... Samoléčba nefunguje.“ 

„Jsem rád, že už jen přežívám, takže ať se Zemanem a Klausem a politikou už zabývá někdo jiný. Psával jsem o nich fejetony, ale teď, když jsem přežil něco, co přežije jen tak devět procent lidí, už chci jen dožít,“ zdůraznil svou současnou polohu Viewegh.