Básnířka s osobitou vizí a soucitem. Hledání identity postsovětské Gruzie
Lia Liqokeli
30. 7. 19:00 Brno
31. 7. 20:30 Wrocław
1. 8. 19:00 Ostrava
2. 8. 19:00 Košice
3. 8. 20:30 Lvov
Narozena v roce 1986 v Chevsuretii, odlehlé vesničce o padesáti obyvatelích, která se nachází vysoko v gruzínských horách. Mladá autorka, která začala psát v pětadvaceti letech, je stoupající hvězdou na poli současné gruzínské literatury, s hlasem stejně výrazným a originálním jako místo, odkud pochází. Střízlivými texty prolíná soucit s rozličnými tvory, dokonce i s předměty, a básnířčina osobitá vize i styl vedla k novému trendu oproštěnému od běžných klišé. V roce 2013 zakoupilo nakladatelství Saunje všechny její básně a vydalo je pod názvem Smích deviho ženy (devi je mýtická bytost podobná evropským obrům). S napětím očekávaná prvotina vynesla autorce následující rok nejprestižnější gruzínskou literární cenu Saba, ve švédském překladu ji pak nedávno vydalo nakladatelství Smockadoll. Za své povídky získala autorka dvakrát literární cenu Cero a řada jejích básní je součástí německé antologie gruzínské literatury Ich aber will dem Kaukasos zu... (2015).
Balla
30. 7. 19:00 Wrocław
31. 7. 20:30 Ostrava
1. 8. 18:00 Košice
2. 8. 19:00 Lvov
Kontroverzní slovenský autor, narodil se v roce 1967, napsal desítky knih drobných próz. Například Leptokaria (1996), Gravidita (2000), V mene otca (2011), Oko (2012) a Veľká láska (2015). V češtině mu vyšel výběr z povídek Naživu (2008). Na obálce se píše: „Základním a prakticky neměnným stavem hrdinů Ballových povídek je osamělost, která se neztrácí dokonce ani ve vztazích mezi muži a ženami, kdy se mění na tzv. „dvojosamělost“. Postavy se projevují jako krutá a nenávistná individua, zároveň však s poctivou snahou naplno žít, odolat banalitě každodenního přežívání.“
Zviad Ratiani
30. 7. 19:00 Ostrava
31. 7. 19:00 Košice
1. 8. 20:30 Lvov
Jeden z nejvýznamnějších gruzínských básníků. Narozen roku 1971, do gruzínského literárního tisku přispívá od roku 1992. K dnešnímu dni vydal pět básnických sbírek a řadu překladů významných anglických a německých básníků – gruzínským čtenářům představil například práci T. S. Eliota, E. Pounda, R. Frosta, M. Rilkeho, P. Celana a mnoha dalších. Jeho překlad Celanova díla ohodnotil Goethe Institut cenou za překlad roku a v roce 2005 mu byla udělena nejvýznamnější gruzínská literární cena Saba. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny, azerbajdžánštiny, ukrajinštiny, lotyšštiny a dalších jazyků. Objevily se i v řadě antologií, včetně Ich aber will dem Kaukasos zu... (Pop Verlag 2015, Německo) nebo Aus der Ferne (Neue Georgische Lyrik) (Corvinus Presse 2016, Německo). „Moderní ve smyslu i poetické formě,“ popisuje kritika jeho dílo. „Přímá současná poezie plná lásky, strachu, smrti, myšlenek a odvahy.“
Olena Husejnova
30. 7. 18:00 Košice
31. 7. 19:00 Lvov
Básnířka, performerka, rozhlasová moderátorka. Narodila se v roce 1979, žije v Kyjevě. Má vlastní program o kultuře v Ukrajinském rádiu. V roce 2012 vyšla její první samostatná kniha básní Vidkrytyj rajder (Otevřený rider, 2012). Za čtyři roky jí vyšla další kniha: Superheroji (Superhrdinové, 2016), která získala cenu Knižního Arsenálu za nejlepší knižní design v kategorii Próza a poezie (Vydavnyctvo Staroho Leva, tvůrčí dílna Ahrafka). Její básně vyšly také v Polsku (Pociąg 76, Akcent) a v ČR. Nositelka Celoukrajinské ceny Vasyla Stusa za rok 2012 v kategorii Nejlepší první básnická sbírka.
Wojciech Górecki
30. 7. 19:00 Lvov
Historik, novinář, reportér, analytik specializující se na problematiku severního a jižního Kavkazu. Publikoval mimo jiné v týdeníku Razem, v Gazetě Wyborczé, Wprost, Rzeczpospolité či Tygodniku Powszechnym. V letech 2002–2007 zastával funkci prvního tajemníka a posléze poradce na Velvyslanectví Polské republiky v Baku. Byl členem expertního týmu při EU, který šetřil okolnosti války v Gruzii v roce 2008. V letech 2014–2015 byl členem představenstva Nadace mezinárodní solidarity. Pracuje ve Středisku východních studií. V roce 2011 byl finalistou Ceny Ryszarda Kapuścińského a byl nominován na literární cenu Nike. V roce 2013 obdržel Cenu Beaty Pawlak. Je autorem řady knih a analytických publikací (Planeta Kaukaz [Planeta Kavkaz], Toast za przodków [Přípitek na předky], Abchazja [Abcházie]) a scénáře k dokumentárnímu filmu Boskość J. W. Stalina w świetle najnowszych badań [Božství J. V. Stalina ve světle nejnovějších výzkumů] věnovanému hledání identity postsovětské Gruzie. V dubnu 2017 vyšel druhý dotisk knihy Abchazja.
