doporučujeme
Glosy, verše –
26. 09. 17

Holman: Nevím, co to moravský národ je. Já Moravu vnímám zemsky

„Nejsme všichni historici uměním, abychom těm všem odkazům v poezii rozuměli,“ poznamenal Miroslav Holman na svém autorském čtení na MAČi v roce 2010. Rozvyprávěl se tam o tvůrčích polohách básní.

V besedě odpovídal i na dotaz, jak se v něm probouzela poezie. „Téměř každé dítě, když se podíváte do školky, má grafomanský talent. Já začal chodit do školy za války a začali jsme psát na břidlicové tabulky, takže u mě to nebyla grafomanie. Když mi bylo deset, učinil jsem pokus o rodokaps. V patnácti jsem začal psát písničkové texty,“ popsal básník.

Holman patří ke generaci samizdatových harcovníků, kteří jako by psali ze zvyku a veřejně se neangažují. „Jako by k němu ani nepatřili a neměli v něm svůj zvláštní úkol a povinnost, v isolaci vlastního světa, o kterém už je nikdo nepřesvědčí, že není ten jediný, a že tedy jsou i jiné možnosti než vydávat samizdatové sešitky, sám osamocený, a šířit je ,přátelskou cestouʻ, chodit denně brzy ráno do práce (když Evropa ještě spí), do práce, která s ,literaturouʻ nemá nic společného, a někdy večer se z čista jasna rozezpívat, v hospodském kouři, po zavírací době,“ napsal o Holmanovi J. E. Frič.

Miroslav Holman se narodil na Chodsku, ale mládí prožil v českém pohraničí (Hojsova Stráž, Aš, Teplice, Ústí nad Labem). Důvodem stěhování byla otcova kantořina, posléze jeho emigrace a uvěznění matky. Holman spolu s bratrem vyrostl u příbuzných v Praze.

Po absolvování vojenské služby u Technického praporu v Rajhradě se od roku 1960 usadil v Brně. Je absolventem chemické průmyslovky v Ústí nad Labem a také divadelní vědy, kterou v letech 1964 až 1970 dálkově vystudoval na brněnské Masarykově univerzitě. Celý život pracoval jako chemik ve Výzkumném ústavu makromolekulární chemie v Brně-Židenicích.

Holman začal vystupovat veřejně jako recitátor, příležitostný herec a jeden z aktérů někdejšího brněnského divadla poezie X 61 a divadélka Vikýř (pod pseudonymem Hynek Heryan). Psal i písňové texty, pohádky a kabaretní hry.

Od poloviny 60. let napsal Holman desítku modelových divadelních her, z nichž se pouze jediná dočkala scénického čtení. Oficiálně začal Holman publikovat až v roce 1996 v brněnském nakladatelství Vetus Via.

„Nevím, co to moravský národ je. Já Moravu vnímám zemsky. Když jsem přišel na Moravu, byl jsme několik let Cajzl, Čížek, jenom proto, že jsem trochu zpíval. První, oč jsem se tam začal zajímat, byla histroie Brna. Díky osvětě paní Flodrové jsem se tím hodně překvapoval,“ přiznal básník. „V okruhu Šafaříkově jsme měli velké spory, a když v 90. letech začali brát moravství jako politikum, tak jsme se dokonce přestali kvůli tématu Moravy scházet,“ přidal.

Miroslav Holman

Narozen v Chodské Lhotě 7. 12. 1938, od počátku 60. let žije a pracuje v Brně.
Autor desítky divadelních her, publikoval v posledních dvou ročnících Hosta do domu (1969–1970), potom v samizdatu (básnické sbírky Nesetkání, Texty přátel, Olomouc 1973; Di­vadlo v přírodě, Texty přátel, Olomouc 1975, Napořád čas, Enato, Olomouc 1988). Po roce 1989 se jako autor objevuje v časopisech Proglas, Akord, Opus musicum a ve sborníku Bítov a sporadicky publikuje v Lidové demokracii, Rovnosti, Československém rozhlasu, Supraphonu, Meandru (časopis Mahenovy činohry v Brně) a Programu Státního divadla Brno. Je zastoupen v antologii soudobé duchovní lyriky Krajiny milosti (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1994). Sbírka Kolem osy (verše glosy) se skládá ze čtyř částí, které jsou výbory z rukopisných sbírek: Nic víc (1987), o nic víc (1989), to nic (1990) a Kolem osy (1995). V 70. letech minulého století Holman patřil do okruhu moravského samizdatu Texty přátel a bytového divadla Šlépěj v okně.

MAČ OSTRAVA