„V Brně je ten luxus, že člověk může přijít v osm večer a vy jste tady“

Herec, scénarista, loutkář, spisovatel, fejetonista a povídkář Ivan Kraus je světoběžník a renesanční osobnost v mnoha ohledech. Jako herec a autor působil v řadě pražských malých a kabaretních divadel. Po roce 1968 žil v cizině, od roku 1971 v Německu – jako rozhlasový a televizní scénárista, loutkoherec a spisovatel, od roku 1976 střídavě žije ve Francie.

Pobýval také ve Spojených státech, Švýcarsku, Itálii, Anglii, Nizozemí, Belgii, Španělsku, Portugalsku a Mexiku. Nyní žije střídavě v Paříži a v Praze. 

„V Brně je ten luxus, že člověk může přijít v osm hodin večer a vy jste tady. A to je luxus... A proto jsem tady byl a proto jsme se taky vrátil,“  uvedl v roce 2007 na MAČi v Brně. „Je tu pan šéf?“  zeptal se v nadsázce v narážce na to, zda může ještě číst dále.

Divákům v Brně se zpovídal v diskuzi po čtení také ze svých profesí. „Když jsem psal první texty, tehdy takzvané textappealy, každej z nás něco přečetl a bylo to před publikem. Mám rád oboje, psaní je solidární činnost, divadlo je setkání s publikem a autorské čtení je nejlepší, to je obojí," odpověděl.

V dotazníku autorů Ivan Kraus prohlásil mimo jiné: „Můj hlavní charakterový rys je ironie jako obrana před melancholií. U mužů si cením tolerance, u žen energie.“  A prozradil i své motto: Ve vlastních názorech se shodnu s každým.

Padlo i téma emigrace. „Já už jsem z Francie emigroval sem, zpátky, postupně. Co mě přivedlo do emigrace? Říkal jsme si, že 68 byl takový nádech a člověk viděl, že se to brzy zhatí, a budeme to my, kdo to udělá,“  naznačil Kraus. „Pak také to, zda se zachovám dobře, přijdou chvíle, lákadla budou, budu schopen sám před sebou obstát, čili z nejistoty jsem odcházel,“  naznačil.

„Autorů, které mám rád, je celá řada. Je jich spousta, mnohdy nemají vzájemnou vazbu, jsem takový přelétavý, z jetelu na jetel. Ale já mám jiný problém, s humoristy to kritika nemá snadné. Autoři se v knihovně snadno snesou, ale jinak jsou odlišní,“ poznamenal. A zároveň to byla poslední autorská slova festivalu v roce 2007.