Jaromír Typlt: Je to absurdní doba, která přinesla zapomnění

Jaromír Typlt je osobností s velkým uměleckým záběrem. Básník, prozaik, dramatik, překladatel, esejista, také performer, historik umění i hudebník. Jeho přednášky, autorská čtení, přednášky a jiné prezentace jsou událostmi, které se jen těžko zprostředkovávají někomu, kdo je nezažil.

Narodil se v roce 1973 v Nové Pace. Absolvoval češtinu a filozofii na Karlově Univerzitě. Poté pracoval v Liberci jako kurátor Malé výstavní síně a Galerie U Rytíře. Debutoval titulem Koncerto grosso v roce 1990. V roce 1994 získal Cenu Jiřího Ortena za sbírku Ztracené peklo.

Jaromír Typlt v souvislostech je velmi aktivní tvůrce: stačí si projít jeho webové stránky Typlt.cz. Je dobře, že se Jaromír Typlt nestal hipsterem, protože by už nic nemusel objevovat a jen by recykloval něco, nač se dnes zdánlivě zapomnělo„Vědomí souvislostí přestává být důležité. Někdo přijde s obrovskou revolucí – a přitom dělá věci, které se před čtyřiceti lety dělaly čistěji, vytříbeněji, promyšleněji, obezřetněji,“ řekl loni ve Vizitce na Vltavě.

Měsíc autorského čtení je pro Typlta podle jeho slov vždy možností si něco nového nebo jiného vyzkoušet. Ostatně četl na nich v roce 2001, 2006, 2009 a 2013. „Předtím jsme například zkoušel performance,“ řekl básník zkraje svého vystoupení v roce 2013. To si pro Brno připravil i 3D projekci.

„Nejprve je potřeba potvrdit nahlas před celým auditoriem: Petr Minařík je prvotřídní svůdce! Jemu děkuji za to, že se včera naplnila moje dlouholetá touha navštívit Wroclaw. Měsíc autorského čtení 2013 byl pro mě zásadním zážitkem. Moc za něj děkuji,“ shrnul svou literární túru festivalovými městy.

„Já jsme nezačal psát z pocitu, že mám úžasné sdělení, ale byl to rozhovor s autory, které jsme obdivoval,“ vysvětlil například básník na Vltavě, jak začal psát. „Generace existují, přicházejí, vymezují s navzájem, ale v tom vědomí souvislostí má současná literatura co dohánět. Pro nás bylo obnovení paměti základním tématem… Je to absurdní, doba Google přinesla obrovské zapomnění a stává se, že někdo přijde s obrovskou revolucí a přitom přijde s věcí, kterou lidé dělali před čtyřiceti lety čistěji…“ shrnul na Vltavě.