Psaní je životem pro dva lidi. Platí to pro umění i pro novinařinu?
Jáchym Topol
6. 7. 20:30 Brno
Vnuk spisovatele Karla Schulze, syn dramatika a básníka Josefa Topola a bratr hudebníka Filipa Topola Jáchym vzešel z undergroundu 70. a 80. let. Začínal s poezií (Miluju tě k zbláznění, 1991; V úterý bude válka, 1992), pracoval jako novinář (Revolver Revue, Respekt, Lidové noviny), psal písňové texty (Psí vojáci, Monika Načeva). V roce 1994 vydal kultovní román Sestra, následovalo dalších osm próz, naposledy Citlivý člověk (2017). „Já mám pocit, že psát knihy je život pro dva lidi,“ říká. „Kdekoli jsem, v práci, v hospodě, na čundru, pořád mi věci těkají, vyvstávají v hlavě – a pořád si říkám, musíš to napsat. Rád bych jednou nemusel.“
Thamtha Melashvili
6. 7. 20.30 Wrocław
7. 7. 19:00 Ostrava
8. 7. 19:00 Košice
9. 7. 20:30 Lvov
Gruzínská feministka a aktivistka. První povídky publikovala na literárních portálech, později v řadě antologií. V roce 2010 vydala prvotinu Vypočítávání, která ji proslavila. Kritika chválila autorčin „nový, výrazný hlas“ a v následujícím roce získalo dílo nejprestižnější gruzínskou literární cenu Saba. Melashvili je silným a zvučným hlasem současné gruzínské literatury a v příbězích se nebojí hledat a objevovat slepá místa.
Małgorzata Rejmer (PL)
6. 7. 20:30 Ostrava
7. 7. 20:30 Košice
8. 7. 19:00 Lvov
Polská autorka do literatury vstoupila ve třinácti letech sbírkou Okolicy Poetów, následoval první román Toksymia v roce 2009 a reportáž Bukurešť v roce 2013. Rejmer vyniká groteskním smyslem pro humor a zálibou v morbidnosti. Čerpá z rozhovorů a pozorování. Poslouchá lidi v tramvajích. Název knihy Toximie vznikl složením dvou slov: toxin (= jedovatá látka) a alexitymie (= neschopnost chápat, nazývat a vyjadřovat emoce). Román se dotýká osudů několika obyvatel Varšavy, kteří se snaží navazovat vztahy, ale neangažovat se v nich.
Paata Šamugia
6. 7. 19:00 Košice
7. 7. 20:30 Lvov
„Vždycky jsem si přál psát špatné básně. Je s tím ale tolik práce, že mi nezbývá než psát jen mistrovská díla!“ Básník, pro kterého je tou nejtěžší věcí na světě psát špatnou poezii. Narodil se roku 1983 v Abcházii, dnes žije v Tbilisi a je významnou osobností gruzínské poezie. Do povědomí čtenářů se dostal zejména díky knize Anti-Tqaosani, jejíž název odkazuje na středověký epos Muž v tygří kůži, který je zároveň gruzínskou národní literární památkou. Šamugiova kniha se do slavného eposu nevybíravě opřela a vyvolala tím značnou kontroverzi – ještě dlouhé měsíce se o ní pak vedly debaty v televizi i tisku. Za další básnickou sbírku, Akathistos, byl spisovatel oceněn literární cenou Saba. Kromě psaní se Šamugia zajímá o vývoj webů, píše články a vede rozhovory s významnými literárními osobnostmi; je také šéfredaktorem portálu současného umění demo.ge. V roce 2014 vydalo nakladatelství Intelekti další z jeho čtenářsky náročných děl, básnickou sbírku Schizospolečnost, která mu opět vynesla literární cenu Saba. Šamugia se tak stal prvním současným gruzínským básníkem, který tuto prestižní cenu vyhrál v jedné kategorii dvakrát.
Aka Morchiladze
6. 7. Lvov 20.30
Aka Morchiladze je jedním z nejvýznamnějších gruzínských literátů. Pracoval jako komentátor sportovního deníku. Napsal přes dvacet románů a tři povídkové sbírky: dokáže vyprávět jak o současném životě v Gruzii, tak o nedávné minulosti, dobách středověku. Mezi lety 2005 a 2006 moderoval jeden z dosud nejvýznamnějších televizních programů o literatuře a je držitelem řady gruzínských literárních ocenění. Podle jeho děl vznikla celá řada filmů a divadelních her, řada z nich v zahraničí. Věří, že román nemusí začínat na začátku a souvisle mířit ke konci. Žije a působí v Londýně.
