Každý je někdy modrý panáček aneb animace poezie gruzínského básníka Iatashviliho

Gruzínská stopa Měsíce autorského čtení zanechala ohlas i v tvorbě studentů uměleckého oboru Audiovizuální tvorba na Slezské univerzitě v Opavě. Martin Siuda totiž pro školní téma Vizualizace poezie využil tvorbu gruzínského básníka, překladatele a kritika umění Shotu Iatashviliho: Na křídlech.

„Dal jsem do toho srdíčko, niterní pocity a vlastně sám sebe (doslovně i metaforicky). Každý z nás je někdy takový modrý panáček,“ okomentoval své dílo na kanále YouTube Siuda.

IIatashvili debutoval v roce 1993 a od té doby vydal řadu sbírek, knihy prózy a také sborník literární kritiky, za který získal cenu Saba v kategorii kritika roku.

Shotu Iatashviliho ovlivňuje všechno okolo. „Myslím si, že stejně jako mě ovlivňují texty, které překládám, tak i moje poezie inspiruje ostatní autory. A proto je těžké konkretizovat, čím vším a do jaké míry je ovlivněná má tvorba. Ve skutečnosti totiž básníka ovlivňuje všechno,“ tvrdí.

Ve svém díle umí relativizovat skutečnost. „Umíte mí říci, kde vládne demokracie? Všechno je relativní! Ve srovnání s nějakým národem je v Gruzii více demokracie, ale v porovnání s dalšími zeměmi zase nižší, proto je to relativní.“ Básník je přesvědčený, že se například svoboda ukrývá také v literatuře. 

XXX

Tvé tělo 
objaté letními šaty 
mně tak vzrušuje, 
jako tvá duše 
zachumlaná do zimního kožichu.
Já ale myslím, že 
látková výměna neprobíhá jen v organismech. 
Já ale myslím, že 
částečky šatů přechází do tvé krve 
a oxid uhličitý tvého výdechu 
je oblakem tvého pyšného kožichu.
To je chemie, ne erotika.
Je to chemie a, možná, i estetika, 
ale v žádném případě ne originální vyznání lásky. 
O difúzi tvých šatů a duše 
je záznam v mé učebnici chemie.
Neříkej, že jsem prostě jen sprostý chemik.
I bez toho vím, že 
můj žlutý nátělník – 
necenzurovaně žlutý – 
je ochuzen, ale též nese stopy difúze 
se slunečnicemi Van Gogha.