Často přemýšlím, jaké si koupit květiny pro svůj dům snů...

Cyklus Evropa jedna báseň představuje v režii Jana Antonína Pitínského litevskou básnířkou Neringou Abrutytė. Autorka se v litevské poezii zviditelnila díky provokativním tématům, v nichž otevřeně vypráví o zakázané lásce ke staršímu muži či o pohrdání rodiči. „Dříve jsem četla všechno a často, bylo na to i více času, protože jsem neměla internet,“ líčí.

„Pro její básně je charakteristická otevřená, osobitá a často až šokující intimita. Nejen témata její poezie jsou specifická, ale i samotná forma. Často používá hovorový styl, jazykové experimenty, pohrává si s rytmem a intonací, hraje si se syntaxí zkracováním vět i slov, čímž tvoří takzvanou ,nepoeziiʻ, která se vědomě staví proti literární tradici. Dominujícím žánrem je podle samotné autorky milostná ,nelyrikaʻ,“ píše kritika.

Její sbírka Nerinžina emka se podobá deníku, v němž se objevuje hledání vlastního místa v labyrintu evropských měst: autorka je jednou v Řecku, jednou v Dánsku, potom zase v Litvě… Básně pak vypadají jako deníkové fragmenty ženy-dívky, pro niž jsou důležité každodenní zkušenosti i živý jazyk, rytmus každého slova, věty a dokonce každé slabiky.

Ke svým začátkům v Dánsku přidává i dobré zkušenosti. „Navzdory všemu špatnému jsem získala řadu zkušeností: poznala jsem kuchařské řemeslo, jsem také certifikovanou instruktorkou jógy a thajskou masérkou. Proto jsem musela číst hodně gastronomické literatury a také knihy o lidské anatomii či odbornou literaturu související se zdravím.“

Neringa Abrutytė v současné době žije v Dánsku, ale připravuje se na návrat do Litvy. „Moje dcera se ještě narodila v Dánsku a je Dánka. Borovice, vysazená v mé rodné Nidě, byla také přivezena z Kuvertasemu z Dánska. Já opravdu miluju a cením si dánskou literaturu, žiji velmi blízko k hrobům Andersena a Kirkegakarda,“ uvedla autorka.